Pekelne dlouhy vikend

Jiste znate ten pocit, kdyz absolutne nestihate. A kdyz uz stihate, tak zase nemate tu spravnou konzistenci nalady na danou vec. Treba ja... Kdyz mam chut psat, tak musim pracovat a kdyz mam naopak cas, tak nemam chut psat. Bohuzel neumim kdykoliv prijit, sednou a napsat stranku, dve... To poznam po par radcich, ze to proste nejde, ze hledam slova, myslenky.
Ted nemam cas, ale chut psat. Citim ze se mi pred ocima mihaji slova a ja je jen opisuji, davam jim rad a semtam neco zmenim.

Minuly vikend byl zajimavy... Mam pocit, ze jakmile dostaneme na starost psa, tak se vsichni a vsechno zblazni. Jakmile mame volno, tak se nikdo neozve, vse probiha v pohodicce a bez hektickeho premysleni o tom jak to cele stihnout.

Jak mozna tusite, tak tento vikend jsme psa meli. Rodice odjeli na nejakou chatu, takze nam zustal na krku. Nastesti moje sestra byla castecne nemocna, coz nam v konecnem dusledku dost pomohlo.

Cele to zacalo jiz zminovanou patecni navstevou naseho kamarada. Nakonec jsme jeli ve ctyrech, protoze dalsi kolega vzal jeste svoji pritelkyni. Probehlo to presne jak jsem cekal, takze otravenej az na pudu. Ke vsemu se to tam pohadalo, takze urcity cas to tam vypadalo tak, ze hostitel byl se slecnou v kuchyni a neco domlouvali, kamarad se svoji slecnou resili zavazne problemy venku a ja se svoji Kochanskou jsem sedel v obyvaku, poslouchal Kabaty a hral si s PC. Nadherny vecer, opravdu. Domu jsme prijeli asi v jednu v noci...

Rano nebylo vesele... Takovy bolehlav jsem uz dlouho nemel, navic me bolelo i bricho. ALe uznejte, ze v takove atmosfere jaka tam vecer byla by si tech sest lahvacu a tri male slivovice dal asi kazdy. Nadaval jsem na sebe jaky jsem to blbec a ze uz nikdy nebudu pit...Nejhorsi na tom bylo, ze se ten den hralo derby a ja mel zakoupene listky. Prekonal jsem se a v pul dvanacte vyrazil na zapas.

V pul jedne bylo setkani s Robinem, to byl kolega jenz s nami mel navstivit utkani. Zalezli jsme do naseho tradicniho pajzliku na Letne a dali si.... tri limonady. Hostinsky byl vylozene znechuceny... Kdyz nam je prinesl, tak jen prohlasil "Tady to mate pani inzenyri" cimz asi chtel naznacit, ze nami hluboce opovrhuje... Dvakrat jsme otocili "rundu", vzdy s pohledy opovrzeni od hostinskeho. Ale zase jsme vyborne pokecali.

Pak uz byl cas na presun na Strahov... Na Strahove jsem dlouho nebyl, tak tri roky. A musim rict, ze se tam za tu dobu nic nezmenilo. Meli jsme listky do dolnich rad, ale nakonec jsme stali, coz bylo take dost zajimave.

Musim rict, ze stale srovnavam Strahov s Letnou... nemohu si pomoci. A srovnani je ve velkem plusu do nasi domovskou arenu. Od zachodu, po obcerstveni a celkovy dojem proste Letna jasne prevysuje tento strahovsky stanek. A to jsme ani nebyli v sektoru pro hosty, ktery je vetsinou vsude horsi. Jen maly priklad - obcerstveni. Meli na vyber z baget, parku v rohliku a Hamburgera. Z toho bagety a hamburger uz nebyl. A ted pozor... to bylo v cca. 35.minute utkani!!!! Nevidana blamaz. Dale - logicky kdyz nemam nic jineho, tak predpokladam, ze si vetsina lidi koupi ten parek co zbyl a pripravim si treba ty rohliky aby to pak bezelo rychleji.... Ne tak na Slavii. Tam totiz ty rohliky dloubou az kdyz si objednas, takze cekas dalsi sekundy a zapas bezi a bezi a bezi... Skoda.

Nase stanoviste bylo na vedlejsi tribune dole, uplne u konce. Na prave strane pak Spartansky kotel, ale oddeleny prazdnym sektorem. Musim rict, ze jsme fandili lepe nez domaci, nebyt nekterych excesu a pokriku.

Pod nami sedeli ctyri mladi Spartani, kluci tak dvanact let, mozna vic mozna min... Doslovne rvali vsechno co kotel, coz bylo dost smesne, protoze v tom sektoru byli jedini. Obcas jsem mel sto chuti je proplesknout poradnym facanem, zvlaste kdyz zacali kricet obligatni "Jude Slavie". Verim tomu, ze kdybych jednoho z nich odchyt /takovy hubenour s brylemi co mel asi 45 kilo, ale byl nejaktivnejsi/ a zeptal se ho co to vlastne krici a proc, tak by mi nebyl schopen odpovedet. Kazdopadne mi ho bylo spise lito.

Vedle nas byla i skupinka anglickych turistu... Pro ne to musel byt nesmirny zazitek, zvyklost na Premiership League a pak tohle...Velmi se bavili. Zaujalo je zvlaste radeni primitivu ve spartanskem kotli, kdyz tam nebehli policajti. To doma asi dlouho nevideli.
Junovu 10000 procentni sanci, kterou nedal, komentovali s huronskym smichem a s pokrikem "Bullshit", no proste zazitek na cely zivot. A to ani netusili, ze tu zrzavou vodu co piji maji nealkoholickou.
Zapas skoncil 1:1, rekl bych nebyt zkazenych sanci, tak jsme vyhrali, presto 21 bodu naskoku pred Slavii je u srdce hrejici.

Jdu ted neco dodelat, vratim se ale brzy a pridam dalsi cast tohoto postu.



Domu jsme prijeli asi v jednu v noci...