Mé tři setkání s Leošem Marešem

K vyprodukování tohoto článku mne donutil článek úplně jiný. Dnes jsem totiž na novinky.cz zahlédl článek „Mareš pomohl svému týmu“….Bláhově jsem se domníval, že článek pojednává o hráči Sparty Marešovi a tak jsem zvědavě na něj kliknul…Vyvalil se na mne ksichtík Leoše Mareše, vyfocený s dvěmi slečnami. V textu bylo mimo jiné napsáno, že slečny potkaly Mareše na zápase Ajax Amsterdam – Slávie Praha v Amsterdamu a že „byl uplně v pohodě a nechal se s nima vyfotit“…. S hrůzou jsem si vzpomněl na svá tři setkání s tímto pánem, zřejmě už mám na něj malinko smůlu….

Poprvé jsem ho potkal někdy na jaře…V tu dobu jsme se tísnili s kamarádem Robinem v davu před vchodem číslo 2 v té době Toyota Areny….Tenkrát ten dav byl tak velký, že k volání slavného „Coje coje coje coje coje“ mi chybělo fakt jen kousek….Abych to upřesnil – bylo zrovna pondělí a na stadionu Sparty se mělo konat slavné derby pražských „S“ – Sparta proti Slávii.

Stojíme v tom hrozném davu, trpělivě čekáme až nás pustí na stadion, když tu najednou přímo před náma….Leoš Mareš…Nevím jestli jsem to byl já nebo Robin, ale jeden z nás určitě procedil mezi zuby „Panebože, co ten tu dělá?“ Zřejmě osudová věta…Leoš Mareš byl oblečen, no řekl bych velmi nestandardně, ve fotbalovém dresu…Ve fotbalovém dresu pražské Slávie, což se u vchodu číslo 2 na pražské Letné může zdát jako opravdu odvážný čin… Zřejmě Mareš nebyl takový hrdina, takže zadek dresu byl sice slávistický, nicméně předek byl sparťanský….Stál přede mnou a já byl 20 cm od hvězdy, co by za to některé holky daly…Musím upřímně přiznat, že mě osobně to nějak nerajcovalo..:-))

Uběhl nějaký ten čas, vlastně docela dlouhá doba. Skončila fotbalová sezona, Sparta slavně vyhrála double a my fanouškové si vybírali letní volno….Nic však netrvá věčně a tak i další ročník české fotbalové ligy už byl tady…Byli jsme s Robinem opět na Spartě, Leoš Mareš nikde, tak si ani jeden z nás na historku z derby nevzpomněl…Začaly evropské poháry a my vyrazili na zápas druhého předkola mezi týmy SK Slávia Praha – MŠK Žilina… žádné nervy, o nic nešlo…Robin sice přál Žilině, mne to bylo srdečně jedno, přišel jsem se podívat na zajímavý zápas….Zápas to byl skutečně zajímavý, skončil 0:0 po prodloužení....pak ještě nervydrásající penalty, které rozhodly o tom, že do dalšího kola postoupí Slávie….Domácí oslavují, my s Robinem se pomalu řadíme k východu, když se ozývá pan_Feroslav jestli nedáme jedno pivo….Zápas sice skončil o půl dvanácté večer, zítra jdu sice do práce, ale taková nabídka se neodmítá….Čekáme na něj venku, menší trable při setkávačce, takže jsme na stadionu jedni z posledních…Pomalu se šouráme dolů směrem k malovánce, probíráme zápas, když tu před námi – OPĚT LEOŠ MAREŠ! To už nemá dělený dres, takový hrdina, aby přišel ve sparťanském na Slávii zase není….

A je tu třetí setkání, tentokrát opravdu nečekané….Jelikož já i Robin jsme nejen fanouškové pražské Sparty, ale fandíme i Viktorce Žižkov nemohli jsme chybět na malém pražském derby dvou největších pražských klubů Viktorky a Sparty….Procházíme branou, pochvalujeme nové občerstvení co na Viktorce udělali když tu Robin skoro vykřikne – TO SNAD NENÍ MOŽNÝ, ZASE VON!..... Pokud byste čekali někoho jiného než Leoše Mareše, tak hádáte špatně a oblafl by vás i automat na kondomy….Opět tam stojí on…tentokrát bez dresu, teda jsem si aspoň nevšiml že by ho měl…

Zajímavé je, že ho vždycky potkám jen když jdu s Robinem…Možná teda nejsem ten magnet já, ale Robin…. Takže až půjdete někdy s Robinem na fotbal nebo kamkoliv jinam, dobře se dívejte za sebe, před sebe, vedle sebe….možná uvidíte LEOŠE MAREŠE…