Můj mail Dopravnímu podniku Praha

Dobrý den,

jsem dlouholetým cestovatelem pražskou MHD, zvyklý skoro na všecho a svým způsobem i Vaším obhájcem před ostatnými. Právě proto mě spíše mrzí, že se musím zeptat na následující věc.

Popíšu svoji situaci – jedu takto z práce po těžkém dni, přemýšleje o své následující dovolené. Na zastávku MHD „Pod Táborem“ vstupuju plus mínus v 19:05 s tím, že v 19:11 odjedu linkou číslo 109 směrem Sídliště Rohožník. Nebudu to napínat – první autobus této linky v tomto směru jel přesně ve 20:14, což je za celých 63 minut. Během tohoto času měly jet dva autobusy – ovšem jako by se po nich zem slehla.

To, že jsem za tu hodinu co jsem čekal na zastávce stihl potvrdit si ubytování v Olomouci, pohádat se s přítelkyní, udobřit se s přítelkyní, domluvit s kamarády schůzku u piva (vše pomocí mobilního telefonu), dohrát hru „Bomber Mine“ na 12ctou úroveň a vymyslet převážnou většinu tohoto mailu by se sice dalo považovat za přínostné a úsměvné, já ovšem zdaleka takové plány neměl.

Chápu, že se možná snažíte dostat na úroveň venkovského spojení „Jede to v úterý a první sobotu po Velikonocích“, nicméně čekal bych od pražské MHD nějaká přijatelnější intervaly.

To, že autobus přijel po těch 63 minutách totálně narvaný jsem bral už jen jako úsměvný kolorit MHD – navíc jsem udělal radost dvěma postarším dámám, mezi které jsem se /nechtíc/ vmáčkl a kterým tato činnost pomohla k úsměvu na rtech.

Žádám Vás tímto o rychlou a adekvátní odpověď na moji otázku „Proč sakra hodinu nic nejelo???“. Zároveň Vám oznamuji, že tento text si dovolím vystavit na svém blogu rimmeruvsvet.blogspot.com, kam samozřejmě umístím pak i Vaši odpověď.

Původně jsem chtěl tento mail poslat v kopii i do některých regionálních pražských novin, nicméně nakonec se mi Vás zželelo a prozatím to neudělám. Nicméně, Vaši odpověď očekávám s velkým napětím.

S pozdravem

Arnold J.Rimmer BDP, velmi, velmi, velmi rozzlobený mladý muž cestující s Vaší společností