Můj mail Dopravnímu podniku Praha

Dobrý den,

jsem dlouholetým cestovatelem pražskou MHD, zvyklý skoro na všecho a svým způsobem i Vaším obhájcem před ostatnými. Právě proto mě spíše mrzí, že se musím zeptat na následující věc.

Popíšu svoji situaci – jedu takto z práce po těžkém dni, přemýšleje o své následující dovolené. Na zastávku MHD „Pod Táborem“ vstupuju plus mínus v 19:05 s tím, že v 19:11 odjedu linkou číslo 109 směrem Sídliště Rohožník. Nebudu to napínat – první autobus této linky v tomto směru jel přesně ve 20:14, což je za celých 63 minut. Během tohoto času měly jet dva autobusy – ovšem jako by se po nich zem slehla.

To, že jsem za tu hodinu co jsem čekal na zastávce stihl potvrdit si ubytování v Olomouci, pohádat se s přítelkyní, udobřit se s přítelkyní, domluvit s kamarády schůzku u piva (vše pomocí mobilního telefonu), dohrát hru „Bomber Mine“ na 12ctou úroveň a vymyslet převážnou většinu tohoto mailu by se sice dalo považovat za přínostné a úsměvné, já ovšem zdaleka takové plány neměl.

Chápu, že se možná snažíte dostat na úroveň venkovského spojení „Jede to v úterý a první sobotu po Velikonocích“, nicméně čekal bych od pražské MHD nějaká přijatelnější intervaly.

To, že autobus přijel po těch 63 minutách totálně narvaný jsem bral už jen jako úsměvný kolorit MHD – navíc jsem udělal radost dvěma postarším dámám, mezi které jsem se /nechtíc/ vmáčkl a kterým tato činnost pomohla k úsměvu na rtech.

Žádám Vás tímto o rychlou a adekvátní odpověď na moji otázku „Proč sakra hodinu nic nejelo???“. Zároveň Vám oznamuji, že tento text si dovolím vystavit na svém blogu rimmeruvsvet.blogspot.com, kam samozřejmě umístím pak i Vaši odpověď.

Původně jsem chtěl tento mail poslat v kopii i do některých regionálních pražských novin, nicméně nakonec se mi Vás zželelo a prozatím to neudělám. Nicméně, Vaši odpověď očekávám s velkým napětím.

S pozdravem

Arnold J.Rimmer BDP, velmi, velmi, velmi rozzlobený mladý muž cestující s Vaší společností

Tíživý problém pražských ambulancí

Řekl jsem si, že nebudu líný a budu aktualizovat svůj blog častěji než dříve – tudíž minimálně jednou za měsíc. Problém je ten, že není o čem psát…nic zajímavého se neděje, nestala se převratná změna ani žádný převratný okamžik.

Nicméně, pořád si říkám, že je možná psát blbosti sem než se hádat na fotbal.idnes.cz o nesmyslech.

Zajímavá zpráva proběhla českými medii – obránce pražské Sparty Kučera by měl přestoupit do belgických Brugg.. Ano, jedná se o toho Kučeru, kterého jsme v zimě stáhli z hostovačky v Jablonci a který víceméně hrál na jaře v základní sestavě. A šup, už ho zase chceme poslat pryč…Já teda netvrdím, že to je nějaký super obránce, to rozhodně ne, ale takové točení se sestavou se mi vůbec nelíbí – představa, že koupíme dva nové obránce, třeba právě zase z týmu „FC Výprodej“ (Slovan Liberec) mě evokuje myšlenky na skvělou sparťanskou stopérskou dvojičku – Petrouš s Lukášem…Zřejmě naše vedení má zájem na tom, aby diváci na podzim na Letné zažili více vzrušení….v té souvislosti jsem si vzpomněl, že nedávno jsem četl v denním tisku reportáž o tom jak nějaký pražský radní dělal namátkové kontroly nočních zdravotních ambulancí a zjistil šokující věc, že jsou vesměs absolutně prázdné. Navrhoval bych proto následující /samozřejmě v případě, že sestavíme opět novou stoperskou dvojici/

a) přesunout zápasy Sparty do nočních hodin

b) prázdné ambulance přeměnit na ambulance kardiologie

c) veškeré sanitky směřovat na pražskou Letnou

Garantuji vám, že až pan radní příště zase bude dělat kontrolu /samozřejmě náhodou v době nočního zápasu Sparty/ - na kardiologii prázdno rozhodně nebude…:-).

Další zajímavou událostí je moje misijní cesta na Moravu. Jelikož přítelkyně má týden volna /její doktorka jede na nějaký kongres nebo co/, rozhodl jsem se uspořádat týdenní výlet na které bereme i kola. Původní plán byl nějaké jižní Čechy – okolí Jindřichova Hradce, Českých Budějovic…Pak jsem si však prohlédl rozpis české fotbalové ligy a můj ostrý zrak utkvěl na datu pondělí 21.5.2007, kdy se hraje zápas Olomouc – Sparta… V tu chvíli jsem český jih bleskově odmítnul a s hláškou „Na Hané taky není moc kopců a navíc tam hraje Sparta“ jsem rodinný výlet přesunul do této části republiky.

Kdo z toho nebude mít radost je společnost Student Agency (známé Žluté Autobusy), které mi neustále kolega Geremi dohazuje – na stadion v Drnovicích se totiž pojedu podívat na kole, tudíž zdravěji, levněji…

Pokud nebudu líný na zápisky, budu vás po návratu informovat o mém pátrání.

Arnold J.Rimmer BDP

Popáté a opět skvěle!!!!

(pro začátek jen poznamenám - píšu to s měsíčním zpožděním, takže pokud jsou někde nějaké nejasnosti - dejte vědět do komentů...jistě se to dalo napsat lépe, ale..:-))

Jubilejní pátý sraz fotbalových fanatiků z diskusí fotbal.idnes.cz se uskutečnil na konci dubna roku 2007 ve stověžaté matičce Praze, kam se vrátil po dvou výjezdech do Olomouce a Liberce. A ačkoliv to tady píšu pokaždé opět musím místo invence říct jednoduchou větičku – Povedl se jako vždy!

Původně se mělo jednat o tradiční idnesácký sjezd, ničím se nelišící od těch předešlých. Počítalo se s fotbálkem, fotbalem, diskusemi u piva (ve skutečnosti bezduché orgie popíjení alkoholických nápojů) – pak ovšem někoho napadlo /byl to Mike-K??/ že by nebylo od věci pozvat novináře z iDnesu, že bychom si zasloužili trošku publicity za tu dlouhou reklamní kampaň co iDnes děláme. Zprvu jsme to všichni brali s velkou dávkou humoru….Humor nám vydržel ovšem jen do té doby než na náš první troufalý mail přišla opravdu kladná odpověď….Začal maratón diskusí, domluv a rozepří….

Opravdovou raritou pak byla schůze organizačního výboru….Bohužel, Koordinátor pro vyjednávání s iDnes Mike-K se ho s výmluvou „Kluci, já dělám nové dlaždičky“ nezúčastnil.. Nejdříve vše vypadalo jako běžná schůze…Koupilo se pivo, pak druhé a třetí a kecalo o fotbale, Geremiho bydlení a dalších sice zajímavých, nicméně pro sraz absolutně nedůležitých věcech. Pak ovšem nastal historický moment při jednání o srazech – začali jsme dle programu opravdu projednávat sraz a dokonce jsme určili i úkoly a odpovědnost za ně!!!! Poprvé co si pamatuju jsme něco na schůzích vyřešili – když nepočítám komorní hospodu s Hektorem před srazem v Liberci….

Další zádrhel byl v hřišti…Varianta A) Strahov mohutně podporovaná celou Lišákovou výmluvností stála proti variantě B) Lipence kterou zastával zvláště šetrný AWL…Byl to, co si budeme říkat, ostrý spor, který mi dal spoustu cenných zkušeností do dalšího života – DEMOKRACIE ANO, ale v omezené míře..:-). Z celé diskuse bych zvláště vyzdvihnul příspěvek agitátora Strahova Polárního Lišáka – „Přece nepojedeme do Lipenců aby to měl pan redaktůrek blízko domů!“

Po namáhavých a úmorných přípravách nadešel den 20.4.2007 /den Hitlerových narozenin – nevím že si vždycky vybereme takové datum..../Ve stanovený čas 18.00 kdy se měli srazovníci scházet u výstupu z metra a kdy jsem tam přibližně přišel já byla účast opravdu grandiozní a přímo božská – Na Náměstí Jiřího z Poděbrad jsem neviděl ani jednu známou osobu….

Nicméně nedaleko na nás již mával Pete s Kerimem, tak jsme společně počkali ještě pět minut a jako smutní poustevníci, kteří čekali následovníky na svých útrpných cestách, se vydali do nedaleké hospody…Nutno podotknout, že jsem již v ten okamžik měl informace o tom, že další skupinky srazovníků se blíží z různých světových stran.

V hospodě už byl Bambulín s Hektorem – objednal jsem si první pivo – kolik jich za ten víkend bylo nevím – a čekal co se bude dít dál….A že se dělo! Postupně se scházela elita idnesáckých diskusí a když se přivalil brněnský Gazza, legendární Mugarel z Baníku a do toho „exot“ J Lamák ze Slávie – nemělo to chybu…Celou tuto sestavu pak vyvažovali na druhé straně Lišák, NFL, Pete, zasloužilý Sparťan Kocek nebo i moje maličkost...Ale popravdě – na klubové příslušnosti záleželo v tu dobu asi…no nemám přesná čísla, jenž získám až detailním zhodnocením diskuse a vůbec analýzou všech došlých dat – nicméně, velmi hrubým odhadem – nikomu.

Po počátečním oťukáváním, kdy každý cucal pivo s heslem „Nesmím se zlejt jako dobytek po dvou hodinách“ se skupinka 6 statečných odhodlala prolomit dekorum slušné oslavy a vrhla se na bar….Jmenujme tyto hrdiny: Mugarel, Kerim, Lamák, Hektor, samozřejmě jsem nemohl chybět já, FCB65…pokud tam byl někdo další, to už si nepamatuju…J…A že nezůstalo jen u jednoho pozdravu vám nemusím zdůrazňovat….

Zábava plynula vesele dál…Počet účastníků se rozšířil na krásných plus mínus 20 osob…Zřejmě bychom v putyce popíjeli ještě hodně dlouho kdyby nás paní hostinská nevyzvala k opuštění podniku…Naštěstí Lamák měl přichystaný náhradní podnik, jakousi hernu ve Vršovicích kam jsme již předtím poslali rychlou spojku tří mužů aby zabrali pro naši společnost flek….

Přesun z Vinohrad do Vršovic byl neuvěřitelný – co jiného čekat od party cca. 25 lidí, z nichž jedenácté přikázání „neopiješ“ dodržoval stěží jeden…Nicméně, a velmi překvapivě, se to celé obešlo bez konfliktů, bez zranění, ztráty či bloudění….

Do herny jsem dorazil již poněkud unaven, to mi však nebránilo se hned aktivně dát do hraní šipek a fotbálku…Fotbálek jsem si nakonec zahrál jen jednou s Robinem, formu jsem šetřil na sobotní turnaj.

A opět zábava plynula a každý se bavil po svém…Bratránek dráždil Lamáka historkami o Slávii, někdo hrál fotbálek a někdo šipky…I na bowling se dostalo…. Ačkoliv mi již nebylo nějak nejlíp – dalo se to vyřešit změnou pitného režimu dle rad doktorky Kateřiny, ale proč, že? – nechal jsem se překecat na záskok v bowlingu....Pamatovaje si svoje staré dobré neúspěchy, kdy jsem pěnil při každém hodu, jsem hodil koulí…. A hele, STRIKE…..Jenže, ono to mělo pokračování…já ho v dalším kole hodil zase….a pak zase….pak moje kadence malinko poklesla, nicméně tolik striků co jsem hodil tam jsem nehodil snad za celý svůj život…

V tu chvíli do nás vandrovali nějací místní chuligáni od vedle, zvláště na Lišáka s Levobočkem měli spadeno…Když však viděli jaká grupa by se na ně případně vrhla, zanechali svých provokací…

Ale to už nás zase zajímalo něco jiného…Na místním Jukeboxu, který obsadili hity od Michala Davida a podobných umělců…Marně jsem se snažil rozbít místní folklor kvalitní hudbou od Led Zepellin nebo Deep Purple.... Nakonec se ale Jukeboxu zmocnil Lamák s AWL… písničky o ovci nebyla zřejmě k dispozici tak se oba pánové spokojili s českou nesmrtelnou a nezapomenutelnou klasikou od…no, od koho to bylo jsem zapomněl a na přímý dotaz na diskusi mi nikdo neodpověděl, ale vím zcela jistě, že tam byl Michal David… a spustili neuvěřitelné karaoke… notoval jim do toho i Lišák a co čert nechtěl, i já jsem si zamňoukal pár tonů…

Mugarel hledal svůj foťák, nemohl ho najít – nakonec se zjistilo, že byl ve vedlejší hospodě kam si pro něj v sobotu dojel

A pak mne nějak napadlo, že bychom mohli jet domů – a co čert nechtěl, zrovna odjížděla Cedra s Jetem směrem do ubytovacích prostorů – taková náhoda….Museli jsme toho využít a tak mohu opět jen napsat – děkujeme za odvoz, to už je taky taková tradice na srazu…

Sobota dopoledne začala sháňkou po dárku Kerimovi….měli jsme od pana_Feroslava (který se bohužel nedostavil) – měli jsme se pro podepsanou fotku od Jarolíma dostavit na Ohradu….Samozřejmě, jako správný Pražák jsem si Ohradu spojil s Ohradou na Žižkově…Ale ukázalo se, že se jedná o Velkou Ohradu na Praze 5 – nicméně jsme se tam s FCB65 vypravili a vše zařídili…

Sobota odpoledne okolo druhé hodiny se banda iDnesáků opět dala dohromady – na pražském Strahově….O tom jak probíhal fotbalový boj se rozepisovat nebudu – to už udělali za mne profesionálové. K fotbalu budu mít vlastně jen dvě poznámky

A) bílí vyhráli důležitý souboj s modrými – a to přestože se nám zranila hvězda týmu a druhá hvězda týmu pro nemoc nepřijela a hvězdná posila pan_Feroslav taky nedorazil. Před důležitým zápasem nás ale posílili dva klíčoví hráči – Lamák číslo 1, který včas vycítil, že atmosfera a morálka modrých jde do kytek a v pravý čas vyměnil dresy a Corrado „Lev“ Cattani – který byl znechucený tím, že mu kapitán modrých nedal šanci se předvést

B) Dal jsem svůj druhý gol v kariéře iDnes United…J Situace se měla následovně: valil se útok na demoralizované modré, tuším, že tam byl kolega Socna. Správným výběrem místa (rozuměj – potuloval jsem se tak aby se ke mne míč nedostal) jsem se dostal k odraženému míči a v pozici, kde běžní ligový borci s reprezentačními ambicemi střílejí buď vysoko nad nebo přímo do tyče jsem zkušeně (rozuměj – ze všech sil jsem se modlil abych to nezkonil) umístil balon do sítě…..Radost, kterou jsem měl, se nedá popsat slovy…Gol jsem oslavil nejdelším a nejrychlejším sprintem který jsem za celý zápas vyvinul a oslavoval tak dlouho jako se běžně fotbalisté Příbrami válejí na jakémkoliv cizím hřišti….

Večerní hospoda se odehrávala v herně na Letenském náměstí. A bylo to opět něco na co se nezapomíná….Celý slet byl opět pomalejší, takže začátek jsme si zpestřovali hraním šipek. Pak se ovšem osazenstvo značně rozrostlo, že servírka v teplácích, která byla dle ohlasu hvězdou večera, nestačila nosit pivo a různé jiné alkoholické nápoje..byl rozehrán i turnaj ve stolním fotbálku, nicméně zápasy byly neustále odsouvány kvůli hráčům kulečníku…Turnaj nakonec vyhráli favorité Hektor s FCB65, což se dalo čekat…J

Já osobně, jelikož mi můj stálý kolega nepřišel, hrál s Polární Liškou…Předvedly jsme nádherné výkony a postoupili až do semifinále, které jsme vyhráli…Pak mě ale Lišák šokoval svým sdělením „Arnolde, já si od posledního zápasu základní skupiny nic nepamatuju!“.

Finále jsem tedy musel odehrát s Jardou z iDnesu, který jako jediný z redakce do večerní hospody dorazil. Nevím, jestli nebyl šokovaný, protože to bylo opět docela veselé….

Nevím co dále psát k tomu večeru, hospoda se rozpadla na spoustu malých skupinek debatujících a popíjejících….vše bylo živelné, dlouhé a hlučné…Někteří seděli na baru, jiní se stali mistry v kulečníku a další se snažili dostat do míst, o kterých v době střízlivosti jen snili. Večer to byl dlouhý….jednotliví lidé odpadávali a odpadávali a když jsem ve tři ráno mířil k domovu měl jsem pocit, že sraz už nechci zase dlouho zažít…J

A tím vlastně končí celé vyprávění….Z neděle snad jen věta „Mugarel opět hledá foťák, který nachází v baťohu“ a tím bych to celé ukončil.

Děkuji všem co pomohli – Čombák, Hektor, Liška, pan_Feroslav, Náčelník a vůbec všichni…

Rád jsem vás všechny viděl a rád vás opět znovu uvidím – až už na 6.srazu iDnes United nebo kdykoliv jindy.

Arnold J.Rimmer