iDnes United opět zasahují aneb Velká hádka o malé pivo

Na začátek bych jen poznamenal, že ostatní reporty jsem kromě jednoho nečetl a budu-li se tedy někde někdy opakovat nebo se snad v detailech lišit, pak to vezměte jako daň za snahu nenechat se ovlivnit jinými zprávami

Druhý sraz iDnes United byl naplánován na svátek vzniku Československé Republiky – na 28.10.2005. Mám dojem, že tento den byl i jinak slavný, napadá mě data 1960 a nová ústava, ale to si možná spojuji jiné datum s jinou události

Den pro mne zcela netradičně začínal opět SMSkou – jak jinak. Tentokrát Don Čičo a zpráva která vypadala jakože on nejede… No, co budeme to muset odkopat bez něj řekl jsem si a jal se spát dál… Po nějaké době, přece jen ta nejistota, jsem raději napsal Kolemjdoucímu a Bzikovi jestli tam nebudu sám – odpověď mě potěšila – NEBUDU!

Sraz byl naplánován na 13:20 na Palackého náměstí…. Deset minut před srazem byl na místě pouze Kokršpaněl a já…ostatní seděli, jak jinak, v nedaleké hospodě. Musím sportovně přiznat, že jsem se na sraz dopravil také z té hospody.

Na stejném místě jako my měli v o hodinu a půl sraz též „Dělníci“ z Dělnické strany…. Já tedy nechci vypadat jako kverulant, ale inzerovaní dělníci vypadali spíše jako skinheadi, ale jelikož jsem se rukama v životě neživil, tak možná ten rozdíl nějak nepostřehnu…

Ačkoliv účast vypadala zpočátku dost bídně, při přehlídce známých i neznámých tváří moje srdce zaplesalo…Až na Bramboráka se sešli přesně ti které jsem čekal a na které se těšil… Dokonce i „neřád“ Don Čičo se ukázal, ranní SMSka se ukázala jako pouhá lest na oklamání.

Cesta autobusem na Strahov, kde jsme měli domluvené hřiště, proběhla naprosto v pohodě. Nikdo se neztratil, nikdo nezapomněl vystoupit – zřejmě z důvodu že jsme jeli až na konečnou – a nikomu se nic nestalo. Na Strahově čekala poslední posila týmu Jirkasss a též motorizovaná část výpravy.

Stádečko kopálistů, zřejmě ze šoku že stojí před tréninkovým centrem AC SPARTA PRAHA se okamžitě nahrnulo do prvních dveří které se naskytly…Restaurace „Třetí poločas“. Ačkoliv by to mohlo o čemkoliv svědčit domnívám se, že to byla pouze náhoda. Poslušně opět vycouváváme na Čombákovo sdělení „to jsou ty druhé dveře“….No co??? Stane se!

Po převléknutí se, posilnění slivovicí se dostáváme na hřiště… Vstup na mostr stadion Strahov je naprosto impozantní…stačí si jen představit řev 200.000 fanoušků, mávajících fanynek, létajících kalhotkách a blondýnách, které umějí…sakra….to je zase jiný sraz…:-))Omlouvám se…

Každopádně nástup hodný iDnes United…někteří škarohlídi sice tvrdí že hřiště je moc velké, ale to jsou ti věčně nespokojení fanouškové českého fotbalu…:-))

Rozdělujeme se do dvou družstev…modří proti bílým. Už na první pohled je vidět, že fotbalová kvalita je na straně modrých…přesto bílí přísahají, že nedají výsledek lacino.

Hra byla dlouho vyrovnaná….po půli 2:2, ve druhé, mnohem delší!!!!, polovině bílí zřejmě fyzicky sesypali a tak dostávají celkem slušný náklep 13:8. Nu což…

Nebudu hodnotit jak kdo hrál, jen vyhlásím hrdinu zápasu… Stpompo se nechal hloupě překecat /kamarádi :-))/ a zkouší i přes zdravotní potíže běhat, po několika minutách ale musí odstoupit ze hřiště a toto zranění se s ním pak potáhne celou dobu srazu

Jak říkám, nebudu hodnotit výkony ostatních, ale sebe bych zhodnotit klidně mohl….Moje hra připomínala několik hráčů pražské Sparty…. Chvílemi jsem na hřišti pobíhal zmateně jak Herzán v Thunu, abych za krátký okamžik předvedl obranou práci Lukáše…A pak, zase o kousek dál, předváděl běhavý výkon jiného Lukáše - Zelenky…. Vrcholem všeho byla moje jediná šance když stačilo malinko skluzem natáhnout nohu a míč tečovat do prázdné sítě…. Bohužel, tušíte správně, situaci jsem neřešil jako Horst Siegl ale jako, ano ano, támhle vzadu už slyším ten posměch – LIBOR DOŠEK!.... Tak jediným mým úspěchem bylo atakování Polárního lišáka tělem zezadu a to, co si budeme povídat, je i na Spartu dneska málo.

Po utkání jsem se moc těšil na historky ze sprch, tolik populární při minulém srazu… A i tady jsem byl zklamán – vůbec nic nebylo! Snad tím že chyběl Maccros, snad tím že jsem tam byl já…každopádně tato část programu mě zklamala.

No sprchách, vybrání peněz a zaplacení hřiště bylo na programu přesunutí se do herny. Herna byla z objektivních důvodů – nemožnost si zarezervovat pevná místa – na poslední chvíli změněna, což odnesl Pete marně v 21.00 stepující a klející před hernou na Andělu za což se mu tímto omlouvám a slibuji, že na příštím srazu pro něj vymyslím nějaký bonus.

Opět rozdělení iDnes United se totiž přesouvali nikoliv na Anděl ale úplně někam jinam – do hrdých a krásných Vinohrad, prasídlo našeho klubu. CO se dělo s automobilovou částí vám vyprávěl Stpompo…autobusová část se při čekání na autobus bavila hodnocením Sparty a proč je v takové krizi, což nám vydalo na takovou dobu, že nám přišlo, že na autobus vlastně ani nečekáme… Poněkud narvaná 217 nás dovezla pak v poklidu až na Dejvickou – opět konečná a opět nikdo nepřejel.

Už jsem se bál, že žádné dopravní historky nebudu moci vyprávět, ovšem na Dejvické přišla rána z milosti řekněme přímo z nečekané strany. Vše začalo tím, že část lidí potřebovala bankomat…Okolo nás tři bankomaty, bohužel ani jeden od České Spořitelny….tlupa se tedy vydala na opačnou stranu vestibulu, což překvapilo Woodwarda… Ještě větší překvapení pro něj bylo zjištění, že v různém bankomatu 1000 Kč stojí různou částku…Nicméně, vše bylo vysvětleno a tak po návratu „výběrčích“ jsme se přesunuli na peron kde jsme zjistili, že nám chybí – JTB! „Vybíral první a pak někam zmizel“ nesla se zpráva… A pak že se nikdo neztratí, ale že to bude skoropražák JTB??? Jelikož metro se již blížilo do stanice a někteří lidé do něj naskakovali prakticky za jízdy :-)) a s hláškou „Ponecháme ho osudu!“ celá jednotná skupina se opět dělí – na čekající a na jedoucí… JTB se cca. Po třech minutách po odjezdu metra nachází s hláškou „Jsem si byl koupit Bagetu“ a tak i tato historka měla šťastný konec. Jedeme následujícím metrem až na „Jiřák“ a hernu, díky Kokršpanělovi, který zde 7 let bydlel, nacházíme zcela bez problémů.

V hostinci nastává hodování, jídlo, pití… Pak následuje hra „Na Stěhováky“ kdy kompletně přemísťujeme stoly tak aby to vyhovovalo nám. A následně začíná tolik sledovaný a prestižní fotbálkový turnaj.

Minule jsem vás nudil popisem toho jak jsme nevyhráli s Robinem, dneska vás toho ušetřím. Favority Lišák s náhodným sice dostávají klepec, ale nakonec se ukazuje, že letošní slávu odnese zase někdo jiný…. V základní skupině jsme osmí – poslední – pak Robin musí odejít /bodejť by ne, když minulou noc spal cca. 3 hodiny/ a tak zápasy o umístění hraju s Kokršpanělem. Moje levost a jeho úžasné schopnosti nám dávají konečné páté místo, když zvláště v zápase o páté místo otáčíme /respektive Kokr otáčí/ ze 2:5 na 5:5 v prvním zápase a 9:1 v druhém /soupeř už je morálně rozdrcen…/. Vítězem se stávají nováčkové AWL se Bzikem…ty zase příště někam pozveme! (to byl vtip :-)))

Jen podpoznámka: výsledky v Excellovské tabulce budou… snad do konce týdne.

Ještě před Robinovým odjezdem se stává největší incident celého večera… Velká hádka o Malé pivo. Nevím jak to začalo, nevím jak to pokračovalo, ale vím, že nakonec pivo dostal. Já v tu chvíli si léčil mindráky na Robinovi a dával mu náklep v kulečníku aby za malou chvíli přišel Stpompo a dával zase kapky on mne… Ale zahráli jsme si hezky, jen co je pravda. Musím uznat, že to hraje opravdu hodně dobře a já, ačkoliv mně to šlo více než průměrně co normálně hraju, jsem neměl nejmenší nárok.

Po sportovním vyžití se nálada přesunula ke stolům a na bar. Diskutovalo se, popíjelo se a zábava nerušeně plynula dál…Sice jsme vypadali jak kravské stádo – Stpompo s kulhavkou, Lišák se slintavkou, šílený číšník a vzteklý levoboček – ale nikomu to moc nevadilo. Každopádně – ke konci mi číšník připadal jako celkem pohodový jedinec.

Návrat domů se stal taky horror – původní odvoz vybouchl – s kolegou si to ještě vyřídím, zatím jsem neměl sílu mu zavolat. Náhradní odvoz – taxík známé firmy – se jaksi nedostavil, takže byl po půl hodině odvolán /mimochodem, druhý den nám přišla SMSka že se omlouvají a že příští objednanou jízdu po Praze budeme mít zadarmo/, takže nastal plán „Don Čičo a jeho spanilá jízda Prahou“ Nejdříve odvezl Lišáka, Levobočka a Medvěda. Pak se vrátil, naložil Danu, Bzika, Stpompa a Náhodného a jeli společně do Red Dwarfu… To už nás číšník vyhazoval protože zavíral a ani poslední rundy panáků ho nedokázali ukonejšit. Přesun do blízké hospody byl nutností.

Další kolo odvozu Stojan, Arnold, Dana přičemž já jsem se vracel abych navigovat a dojel z poslední skupinou Cedra, AWL, JetFly… Po příchodu do nonstupu pro tyto tři se mi naskytl nádherný pohled zničených, unavených, skoro spících jedinců diskutujících u kávy s koblihou…nebo tak nějak.

Chudák Čičo si zaslouží velkou poctu, protože musel jet 3x jinudy.

5:45 – jsem doma a spím…

10:00 – jsem doma a nespím….

Ráno je celkem v pohodě, malinko unavený, ale fit.Odvádím Bzika na autobus a procházka mě sedne… Pak je oběd a cesta na další část srazu – fotbal!

Cesta na fotbal opět proběhla v klidu, až na jisté 15leté kluky pokřikující na mě…“Hele, Arnold J.Rimmer! Cha cha cha!!“ Ne že bych byl slavný jak Standa Dolínek, ale měl jsem Sparťanský dres s tímto jménem na zádech… A pár minut dál mně chytá jistý mladík s větou „Nazdar Chuligáne!“ a musím si s ním plácnout…chce jen vědět cestu do Nonstopu na Smíchově kde pravděpodobně dle vzhledu strávil noc… Začínám uvažovat, že dres byl možná chyba…

Na Letnou se dostáváme naprosto v pohodě… Samotný zápas a vůbec události po něm je zdokumentováno někde jinde – jak jsem zaslechl od ostatních - takže si to dovolím přeskočit a celé pozápasové situaci napíšu jen 6 slov….

Ahoj – máváme –otáčíme se .- bang bang….

Po umístění Stpompa do sigmáckého autobusu /nikdy nezapomenu jak se hráči naklání a koukají se na bouračku a Stpompo už tam začíná ukazovat rukama co a jak se stalo….Jako bych slyšel jeho slova:“ Takhle to nebylo, to bylo…“.se přesouváme do blízké letenské hospody. Musíme čekat na Cedru a taky čekáme s Náhodným na vlak.. Všichni dávají nealko, jen moje dobře míněná snaha dát si kolu končí u otázky „Co si dáte k pití???“ a následné odpovědi:“ Já bych si dal jednu co…pivo“…. Asi brzy zajdu za Honzou Šimákem...

Pak se přesouváme směrem k Masarykovu nádraží. Opět ukazuji svůj IMAGE „pražského světáka“ při nákupu lístků – vhodím 10 Kč, dole mi nevypadne lístek, ale 30 Kč… proč se mi tohle povede jen v přítomnosti Dona a Jeta a ne při přítomnosti pěkné mladé dámy, to nepochopím!

Následuje opět – jak jinak??? – poklidná jízda tramvají a Jetova otázka:“Pojedeme i metrem??“ Slibuju mu to.

Loučíme se s Náhodným a jdeme do slibovaného metra….Vystupujeme na Českomoravské kde kluci obdivují nádhernou Sazka Arenu…pak už jen hospůdka (opět známá věta s jedním „Co – pivem“) a pak jen debata, čekání na Cedru a cesta Domůůů!

To je vše přátelé – děkuji všem že přijeli a speciální díky pro: Čombáka – za hřiště a lístky. Stojanovi – též za lístky, Cedricce – za půjčení auta, Donovi – za odvoz…Robinovi – za rady a názory a všem ostatním na které jsem zapomněl…Příští sraz se snad zase tak povede!

Panové a dámy – smekám svůj pomyslný klobouk a odhazuji ho v dáli.

Ps: sorry za překlepy a gramatické chyby….:-/

Děkuji

Váš Arnold J.Rimmer (nevyslovovat tak aby se to rýmovalo s "póvlem" :-))