Nas vyjezd na AndrRoad Stadium

Napad vydat udelat konecne setkani s nasimi olomouckymi prateli byl v nasich hlavach jiz delsi dobu.
Vlastne na to tenkrat, na podzim, narazil Robin Ood... Zdal se nam idealni termin zapas Sparta - Olomouc a prazske Letne. Bohuzel z moravske strany se to nesetkalo s velkym pochopenim, dokonce jsme od dona Cica tenkrat slyseli vetu "Mne se nikam nechce!".
Jedno zname prislovi rika "neprijde-li Olomouc do Prahy, musi prijet Praha do Olomouce" nebo tak nejak. A prave proto, uz po tom prvnim podzimnim neuspechu, jsme si Robinem naplanovali tento vylet jako nas hlavni jarni vyjezd.

Musim rict, ze ackoliv si hodne lidi mysli, ze se s Robinem zname nesmirne dlouho, tak pravdou je, ze se zname prave od lonskeho podzimu. A dalsi vec - ackoliv si hodne lidi mysli, ze jsme se svym tymem kdekoliv kam jede, zjistili jsme schodne, ze je to nas prvni vyjezd za tymem za hranice Prahy.

Jarni cast sezony zacala a my navstivili par zapasu. Myslenka na Olomouc nas vsak neopoustela. Byl jsem to ja kdo ji prvni navrhl oprasit... Setkal jsem se z bourlivym souhlasem meho kolegy, coz mi dodavalo silu k vire, ze to opravdu ma nejakou cenu.

Zhruba mesic pred zapasem jsme kontaktovali dva hlavni moravske pratele... Pokud to nekdo monitoroval, musel mit dojem, ze planujeme bitku 150 na 150 lidi jak presne jsme meli vse naplanovane. Odezva od dvou hlavnich cilu byla positivni, tak se jen jednalo o to, koho dalsiho nabrat - par vytipovanych jedincu jsme kontaktovali.

A najednou nam zacali lide odpadavat pro ruzne duvody - prace, zahranici, deti /blba to vymluva :-))/...z celeho mostr procesu nam zbyli trosky.... A melo byt hur.

Domluva byla, ze se s Robinem domluvime na zapase s Banikem. Jenze Robin se stal nezvestnym... Telefony nebral, na emaily neodpovidal, k ICQ mel takovy pristup jako ja pred pul rokem.... Nikdo ho nevidel, nikdo ho neslysel.... Pocital jsem, ze je cela akce v haji. Nastesti v ten den, kdy jsem chtel udelat konecne rozhodnuti, se Robin objevil... Odjel na chatu bez mobilu!! Oddechl jsem si.

Ve ctvrtek odpoledne uz bylo vse prichystano, naplanovano, stacilo jen vyjet z Prahy smerem na vychod. Instrukce jak poznam don Cica sice byly velmi mlhave - hledej kluka pod Orlojem v dresu Kucery /Robinovi vrtalo hlavou proc si na sebe bude brat stary hokejovy spartansky dres/, avsek s optimismem, ze budu mit mapu a v Olomouci uz jsem byl.

Patek odpoledne, zhruba pul pate....nemam mapu... Zapomnel jsem si ji v praci vzit od kolegyne a ta uz prekvapive neni v praci /jen silenci pracuji v patek tak dlouho jako ja/... Hmmm. Odchazim domu bez mapy. Ujdu asi 200 metru a vracim se. Zapomnel jsem v praci klice.... To nam to pekne zacina.

Patek vecer informuji Robina po ICQ o dvou mizernych zpravach. Zpravu o zapomenute mape prechazi s vetou "budu ti verit"....druhou zpravu o tom, ze na Hornim namesti v Olomouci, kde mame sraz, je ten den nejaky Ekojarmark doplnuje vetou "doufam ze vsichni fandi Kucerovi" Davame sraz za pet minut osm rano na Hlavnim nadrazi.

Sobota rano, pul sedmy. Zvoni nejaky blby budik...Vstavam drive nez do prace. To byl zase blbej napad. Presto se premohu a vstanu. Po nejakem case vyrazim z domova.
Pul osme. Dosla SMSka od Robina. V kolik ze jede ten vlak, ze usnul v koupelne, stiha odjezd ale ne nas sraz... Pri vzpomince na rano se mu moc nedivim a rad posilam dotycne informace.

Osm hodin. Sedime ve vlaku a cekame na Robina. Posilam mu SMSku, ze pred nasim vagonem stoji 4 policajti... Za pet minut odchazeji, navic me nenapadlo, ze policajti budou stat po celem nastupisti. Dva hooligans jedou do Olomouce. Vidim RObina a spolecne zabirame nase kupe.

Vlak se rozjel. Mimo mne, moji slecny a Robina s nami jedou dve starsi damy. Celou dobu s Robinem probirame ruzne veci, skaceme s temata na tema. Prekvapive nam to vydrzi cely den. Obe pani zrejme nase reci nerozdejchaly. Vystupuji na prvni zastavce mimo Prahu, coz je Kolin. Cele kupe je nase. Konecne si muzeme sundat boty.

Vyndavame karty a zaciname hrat prsi. Do peti viteznych her . Pri tom konzumujeme zasoby co nam slecna Kochanska pripravila na cestu. A samozrejme neustale diskutujeme. Hrajeme o pivo, aby to melo nejaky rad a poradek. Celkove skore po nasem prijezdu do Olomouce je Robin Ood - Arnold J.Rimmer BDP 1:5, 5:2, 5:6 (tiebreak 0:3) 3:5. Coz znamena, ze jsem celkove byl v plusu dve piva. Zacinalo se mi to libit.

Prijizdime do Olomouce. Okamzite hlasim ze to tu znam a opravdu - nakup listku na MHD jsem zvladl v pohode. Presouvame se tramvaji na Namesti Hrdinu, kde musim predat nejake papiry jednomu memu kolegovi. Celou kancelar ma obednenou flaskami s kofolou...Nez se nadejeme, mame jich v batohu sest. Jsem moc zvedavy jak nas s tim pusti na stadion...

Hned vedle je sazkova kancelar. Vahame. Mame zkusit podporit nase hochy nejakym financnim obnosem??? Nakonec se domlouvame, ze kazdy dame padesat korun na presny vysledek. Robin tipuje 0:2 s kursem 9 (veri nasi obrane v cele s Johanou :-)). Kristina Kocanska dava strizlivejsich 1:2 s kursem 6,5. Ja se odvazu a nasazuju 1:3 s krasnym kursem 13.
Jsme povazovani za blazny a silence a sponzory mistni pobocky. Vsak ono se ukaze!!

Mame jeste chvili cas a tak jdeme do blizke hospudky zjistit stav pohostinstvi v Olomouci. Mily cisnik na nabizi jidlo, odpovidame mu "az po zapase" coz nesplnime. Davam pivo - jak se pozdeji ukaze Robin mi je velmi poctive pocital :-).

Po mirne sieste musime vyrazit. Horni namesti nachazime velmi rychle, tolik propagovany Ekojarmark je asi sest stanku s peti lidmi - a ani jeden nema dres Kucery! Jdeme brzo.... Najednou vidi Robin na lavicce kluka v dresu Olomouce. A dokonce precte ze je to i Kucera!! (tady odbocim - Robin ma totiz vyborny zrak. Zatimco ja nepoznam ze sveho mista na tribune jestli na lavicce nahradniku sedi hrac nebo trener, tak Robin bezpecne z mista H44 pozna hrace Urbanka! Tomu ja tleskam)

Ale zpatky do Olomouce....Sedici mladenec na mne pusobi dojmem, ze vcera vecer vypil dvacet dvanactek a nenasel cestu domu (promin Done) a rikam, ze to asi nebude on. Byl. Byl to on...byl to don Cico. Uz zbyvalo jen pockat na Mickeyho23 a mohli jsme vyrazit na stadion.

V druzne debate, tak odlisne od typickeho "Hana Hana prdel zakopana" ci "Sparta Sparta buzerantu parta" hledame misto kam bychom mohli pred zapasem jeste zajit.
Nakonec nachazime nejaky sportbar. Diskuse pokracuje.

Na stadionu se rozdelujeme, nebot kluci maji bud permanetku nebo sedi na jine tribune. My tri Prazaci zabirame sva mista a hadame odkud bude nejvetsi nebezpeci.

Vidime ale dobre. Jsme v typickem fanouskovskem sektoru. 14lety kluk vedle nas nam nekolikrat sdeluje, ze jsme buzeranti. Zajimalo by me, zda to plati i Kris.
Pan jeste dal zna jediny fotbalovy pokyn - popotahni. Za cely zapas ho pouzije snad desetkrat. Nekolik rad nad nami je pan s trumpetou jenz troubi jak jelen v duchodovem veku. Ale jo, jinak jsou to mili lide. Obcas spolecne i tleskame - oni pokusum utocniku, my obrane Sparty nebo naopak. Hlavne zapadnou v davu.

Nekdy se clovek ale neudrzi. Utocna akce Sparty, cely sektor naprosto zticha, kdyz do toho se ozve Arnold s vykrikem "Vystrel!"... od Kris dostavam zlutou kartu za provokace domacich.
Davame prvni gol... Mame se co ohanet abychom se neradovali prilis nahlas. Mam spatny dojem, ze uz si nas zacinaji prohlizet. Cely prvni polocas totiz tez komentujeme hru Sparty, koho koupit, koho nekoupit a tak dale... Robin hleda na hristi i Kubicka, ale nenachazime ho.

Polocas. Vedeme jedna nula a mame hlad. Davame si celkem dobrou klobasku a ani na ni dlouho necekame. Druhy polocas stihame naprosto v pohode.

Zapas pokracuje stejnym tempem jako zacal. Nic moc, rikame si. Sance skoro zadne, vzruchu taky moc ne. Aspon kvitujeme celkem vtipny transparent kotle Sparty "Paroubku, dnes ji muzes upalit" /komu neprisel email s jeho zenou,ten by si ho mel brzo zajistit/.
Celkove muzu rict, ze se mi libilo, ze ani jeden kotel neurazel moc soupere a spis fandil svym hochum. Za coz teda velke diky.

Hudec nam dava na nula dva... Mame radost, zaciname citit vyhru nejen na hristi, ale i v sazkovce. Olomouc se snazi tlacit, ale neco tomu chybi.

81.minuta zapasu....penalta... Pro Spartu... Tri nula, to je vyhra, ktera nam bere veskere nadeje na vyhru nejakych penez. Jun ale kope mizerne vedle...Asi mel take vsazeno 0:2. Vyskocil jsem ze sveho sedadla jak sileny....Lidi okolo me jsou asi mirne v soku, proc ja se raduju ze Sparta nedala gol...Omlouvam se Robinovi sloganem "Prachy jsou prachy".

Je po zapase... Jdeme pro vyhru a nechavame Olomoucaky najit najakou osvezovnu. Celkem pekna zahradni restaurace je tim pravym mistem kde rozebereme dnesni zapas.

Musim rict, ze hosi z Olomouce maji neskutecny prehled o mistnim fotbalu. Vysledky, strelce, co oni si pamatuji...Neuveritelne. Fakt jsem koukal a smekam svuj pomyslny klobouk.

Zhruba od peti hodin az do pul osme jsme sedeli v te zahradni restauraci. Nema cenu psat o cem jsme se bavili. Temat bylo spousty. Kazpadne nebyla delsi chvile kdy by bylo ticho. Vyborna skvela nalada, ktera nekoncila a jestli mohu mluvit za sebe, nechtel jsem aby skoncila. Ted mozna trosku filosofie....ale rika se, ze pocitace odcizuji lidi od sebe, ze clovek ztraci potrebu hledat si opravdove kamarady. Neni to pravda. Ja diky fotbalovym diskusim na iDnes jsem nasel spousty vybornych lidi, spoustu clovicku, ktere hrozne rad kdykoliv uvidim a kdykoliv si s nimi popovidam, protoze i presto, ze jsme kazdy jiny, kazdy mame svoji praci, svuj klub, svoje zajmy a problemy, tak se dokazeme spolecne naladit na jednu vlnu a dokazem se bavit tak jakoby jsme se znali pet, deset let. Mluvim-li o tech fajnovych lidech, tak mam na mysli vsechny, ktere jsem diky iDnes potkal v realnem zivote a o vsech bych rad rekl, ze si nesmirne vazim toho, ze jsem je potkal.

Ale pokracujme... Presunuli jsme se do jine hospudky, kde jsme si dali jidlo a zacal dalsi bod programu - stolni fotbalek. Sestavili jsme dve muzstva, prekvapive Sigma proti Sparte. A miusim rict, ze Sigmaci byli o mnoho lepsi. Celkove skore 5-3-0 z pohledu Sigmy mlui za vse. Nebudu se tady vymlouvat - proste nam to neslo. Byli jsme levi jak savle, i kdyz nektere akce Olomoucaku taky velmi pripominali vykon Sigmy na skutecnem hristi. Budeme muset s Robinem trenovat na odvetu, protoze ted to muzeme jeste okecat, ze jsme hrali venku, ale dostat takhle i v Praze, to by bylo opravdu odstudne.

Tesne po skutecnem fotbale rikal don Cico, ze se na iDnes nemuze nejmene mesic ukazat, tak aspon tento uspech mu dodal lepsich myslenek...
Ackoliv se to nezdalo, cas neskutecne plynul. Najednou bylo pred jedenactou hodinou vecerni a Olomoucaci museli jet domu. Jeste posledni spolecne foto pod Sigmackou salou /kterou jsem si koupil i ja jako pamatku/ a museli jsme se loucit.

Po odjezdu kluku jsme dali s Robinem jeste dve hry sipek s konecnym skore 1:1 a taky jsme se vydali smerem k nadrazi a domu. Ted nas napadlo proc hosi tolik spechali. Po jedenacte totiz nejezdili tramvaje, nebo pro mne jen zahadnym jednim smerem. Tak jsme si udelali vecerni prochazku po Olomouci.

Vlak byl celkem prazdny, takze najit volne kupe nebylo az tak slozite. Proti puvodnimu zameru si povidat jsme vsichni tri usnuli spankem zaslouzenym. Nejak jsme pripominali zajezd opravdovych hooligans... Rozvaleni na sedackach, na lezely flasky od kofoly a my uplne odvareni.

Jediny zpetreni bylo myslim v Pardubicich... Pruvodci nas probudil a ja slysel jenom vetu "pripoj ktery bude v Praze ve 3:30". Chvili jsem na nej koukal a pak jsem se zeptal "Co jste presne rikal o tom vlaku" Pro zmenu zase koukal on a odesel... Robin mi vysvetlil, ze to rikal nejakym slecnam co jeli do Plzne, takze jsem se uklidnil a jal se spat dal.

Prujezdem Prahou jsem byl asi 200 metru od naseho baraku, premyslel o zachranne brzde aby mi tam zastavil. Nakonec jsem ale dojel az na Hlavak. Nenasel se totiz zadny dobrovolnik co by za tu brzdu zatahnul.

Rozloucil jsem se s Robinem a jal se hledat cestu nocni tramvaji domu. Byla preplnena tak jako snad nikdy...Malem jsme se do ni nedostali. Ale ucel splnila... po kratsi prochazce dorazim v 4.20 domu a uleham do postele. Okamzite spim.

A tak konci nas 21hodinovy vylet za kamarady z Olomouce. Na zaver bych chtel udelat tradicni dekovacku. Dekuji Robinovi, ze ho to tenkrat napadlo a ze necouvl pri pomysleni na tu dalku a starosti. Dekuji i Kris za materialni zabezpeceni expedice a za podporu jenz mi davala. A konecne, i kdyz ne naposled, dekuji i Don Cicovi a Mickeymu23 za to, ze to s nami vydrzeli takovou dobu a delali nam spolecnost cele sobotni odpoledne a vecer.

Tak snad nekdy zase navidenou.


Arnold J.Rimmer BDP