Rimmeruv Svet

Vítejte na stránkách plný zázraků, poznání a.... zázraků! Vítejte v Rimmerově Světě!

středa, března 09, 2005

Lidska blbost nezna hranic

Dnesni rano bylo peklo…bolest hlavy, krku a den plny pracovnich povinnosti. Po probuzeni jsem mel pocit „Zabte me, at nemusim zase do te prace….!“. Jelikoz kolegyne je tez nemocna, budu se muset premoci a jit…. Vylezam s postele s pocitem, ze na me neco leze. Bohuzel predstave, ze je to dvacetileta blondyna s poprsim cislo ctyri a s krasnymi cervenymi tango kalhotkami, se nerika ani sen, ani fata morgana, ale vylozene moje naivita. Asi budu mit chripku, nastyd jsem zrejme pri hrani Bolivie, neb jsem sedel skoro u dveri.
Premaham se. Smlouvam s hodinkama. Prosim cas aby se zastavil….nic. No nic, vzhuru do boje!
Ranni cesta autobusem v pohode, ani bych o tom nepsal, kdyby Cervenokalhotnik dneska necet Reflex! Ten zradce, vcera tu o nem pisu ze cte jen knizky a on mi udela tohle….Vsak ja si na nej posvitim priste.
Prijdu do prace. Nase firma ma pronajmute kancelare v hotelu, dvacetiposchodovem. Samozrejme uplne nahore…. Prichazim kdyz hoste jdou ze snidane – nejhorsi mozny termin. Stojim u vytahu, omladina ze zeme kde nemluvi cesky uz tam nervozne postava… Preslapuji… Vytah ma standartni ovladani. Chces jet nahoru, zmacknes sipku nahoru. Chces jet dolu, zmacknes sipku dolu… Pochopi to cvicena opice ci Komisar Rex. Ne vsak omladina, zrejme Nemci. Rychle a zbesile mackaji obe tlacitka…. Ach jo…. Prijede vytah, cast omladiny se nazene dovnitr. Odveze je do mínus jednicky. Samozrejme, protoze tenhle vytah jede I dolu… Za dvacet sekund se vytah vraci z minus jednicky. Samozrejme zastavuje znovu v prizemi, protoze ma namackan pozadavek lidi jet nahoru. … Omladina se hrozne divi a nerozumi zakladnimu principu. Odjizdeji. Vidim nakladni vytah, jdu tam. Slava, prakticky prazdny. Dneska stavime jen ve dvou patrech. Jindy je ale situace o neco horsi:
V prizemi mackam nejvyssi patro…. Zastavujeme v petce. „UP“ rikam cizincum. Jedeme dal…. Sedmicka. „UP“ rikam cizincum. Jedeme zase dal….jedenactka… „UP“ rikam cizincum. Nastupuji….Me je to jedno, nemam silu se hadat…Spustej… rusky. Pro zmenu… Jedeme stale nahoru. Cizinci se divi. Zastavujeme ve ctrnactem patre… Cizincum nerikam nic…. No to si snad dela srandu, nevidi, ze je ten vytah plnej??? Ne nevidi, pani se tam narve… Chce se mi brecet, ne z toho jak jsou hloupi, ale z jejiho parfemu. Konecne ve dvacatem patre… Vystupuji, nadherny zacatek dne….cesta vytahem.
Nadherne jsou I lide co cekaji v prizemi na vytah aby nasledne jeli do prvniho patra. Fakt skvely. At zije rozum….
Dusi me bezohlednost a neucta lidi ke druhemu, dusi me neznalost zakladnich veci a pravidel. Jsem mozna hloupy, ale kdyz jdu po chodniku, tak se radeji vyhnu nez bych cekal az se vyhne druhy. Pridrzim lidem dvere, pustim je do dveri. Casto ani nepodekuji.

Jedu takhle v Teplicich, kde ma pritelkyne rodinu, autobusem do Hypernovy. V Teplicich maji genialni vynalez – nastup jenom vpredu. Nastupuji, autobus uz je decentne zaplnen. Zvlaste v predni casti vozu, zadek je o mnoho prazdnejsi. Rejpu. Proc se neposunou??? Zastavujeme na dalsi zastavce. Dalsi lide nastupuji. „Posunte se!!“ rikam lidem prede mnou… Nic… Az zarve ridic „Nemuzete se sakra posunout, vzadu je uplne prazdno???“ Toho poslechnou, I kdyz nekteri reptaji, ze je na ne hruby. Houby hruby, az moc mekky!
Dalsi priklad. Prijde ke mne mlada pani do prace, ze jsem ji potvrzeni vydal spatne. Podivam se na to, rikam, ne, vsechno je v poradku, takto se to dela. Zacne si mlejt svoji, ze to je spatne, ze to chce zmenit. Vysvetluju, ze se zmenil od toho a toho data zakon, ze tak jak to chce uz se to nedela. Vybafna na me, ze to tak chce! Usmeju se a vysvetlim ji to znovu a ze jine potvrzeni nedostane, protoze to proste nejde. Nakonec si to necha vysvetlit s tim, ze se jeste nekde zepta. V hlave mi beha obrazek zvirete o kterem se ve zname detske pisnicce zpiva „a ta krava mleko dava“. Mne nevadi kdyz lide neco nevedi, nevadi mi kdyz se zeptaji, nevadí mi kdyz lide udelaji chybu a dokazi ji uznat. Ja sam delam mraky chyb, spoustu. Me vadi , ze nekterym lidem proste zakladni veci clovek nevysvetli ani kdyby byl Jan Amos Komensky nebo Pedagogickou fakultu University Karlovy. Mam dojem, ze vsichni co tady ctete tento clanek, mate ze svych zkusenosti podobne zazitky. Blb bude blbem.
Bijte me nebo nebijte, souhlaste se mnou nebo nesouhlaste, ale deformace mysleni a charakteru lidi, to je vubec nejvetsi hrich co zde komuniste za tech 40 let napachali. Ekonomika, ekologie – to vsechno se da zmenit behem par let, ale mysleni lidi a jeji deformace, to bude trvat generaci, dve, tri, nez se zhoubny nador odstrani. Mate-li na to jiny nazor, rad si prectu vas postreh v „comments“ pod clankem. A mate-li nazor stejny, napiste mi ho tam taky

Koncim, jdu si uvarit caj! Mejte hezky den

Arnold J.Rimmer BDP

9 Comments:

  • At 11:09 odp., Blogger Running Shadow said…

    Kvuli Berlinu jsem se dostal do Tveho sveta az dnes ... ;-))) ... vitej v blogosphere !!! ... pouziju tvoje slova ... dobry, fakt dobry !!! ... sice trochu drsny, ale dobry. Dam si na Tebe odkaz, abych Te moh' kazde rano kontrolovat.

     
  • At 10:22 dop., Anonymous Anonymní said…

    Vždy se u přečtení tvých článků pobavím, tak doufám, že ti to vydrží....PS: Nediv se, že na tebe leze něco jako chřipka, to víš, přeplněné autobusy, přeplněné výtahy...:))))))

     
  • At 2:33 odp., Anonymous Anonymní said…

    Mno, Maccros sice nejezdí výtahem až do takových výšin, ale jeho "nej" zkušenost s výtahy je, když se marně v přízemí snaží onoho dopravního prostředku dovolat, poněvadž o pár (slovy pár) pater výše se dvě koleyňky stále ještě nedomluvily co si dají k obědu a dveře od výtahu si chvíli přidrží, než se rozhodou. V takových případech nepomáhá ani mocné bušení, ani zoufalé skřeky na schody.....:-))))

     
  • At 12:49 odp., Blogger Arnold J. Rimmer said…

    Zdravím všechny. Díky moc za pozitivni reakce. Doufám, že vám optimismus a dobré hodnocení dlouho vydrží. Jinak pro Maccrose mám radu: pokud to není víc než čtyři patra, choď pešky :-) Já už jsem taky uvažoval nad tím, že v rámci zlepšení kondice budu chodit do dvacítky pešky

     
  • At 3:10 odp., Anonymous Anonymní said…

    to Arnold.....
    Maccros by si to rád šláplnul, ono pro zdraví všechno....ale osm pater je osm pater. Na tvých dvacet to nemá, ale....:-))))

     
  • At 3:55 odp., Anonymous Anonymní said…

    Pod to, že nejvetsi skoda kterou komanci napachali, je deformance v mysleni lidi, se 3x podepisuji:
    Normann
    Normann
    Normann
    Nahrabane penize lide povazuji za vetsi plus nez uznani pratel pro jejich charakter a schopnosti...
    Podivejte se, co jste dokazali a kolik mate opravdovych pratel - to je meritko uspesnosti a na to lze byt hrdy.
    Arnolde, az budu potrebovat neco dlouhyho prepsat, vim na koho se obratit :-)

     
  • At 11:44 dop., Anonymous Anonymní said…

    Vyjimecne dnes z jineho soudku. Budu totiz muset odporovat Normanovi. Souhlasim, ze je uspech mit pratele, ale nesouhlasim ze je to meritko uspechu. Ma vlastni zkusenost je takova, ze existuje prima umera mezi rustem uspechu jednotlivce /napr. uspech v podnikani/, a potazmo na to navazujicim rustem vydelanych penez a poctem pratel. Pocet pratel klesa stejnou rychlosti jakou roste uspech jednotlivce.
    Je to jen prirozena selekce. Pratele kteri te maji opravdu radi, zustanou /a ver ze jich bude minimum/ ostatni bud odpadnou nebo te zacnou vyuzivat a kdyz nezaberes tak odpadnou pozdeji.
    Vim o cem mluvim.

     
  • At 1:31 odp., Anonymous Anonymní said…

    Mluvim o opravdovych pratelich, ne znamych, kteri ti uspechy budou zavidet. A me osobne by mnohem vic potesilo, kdyby o me nekdo jehoz slovo ma vahu rekl ze jsem fajn chlap na kteryho je spolehnuti nez kdyz o me 10 nymandu rekne "Podivejte kolik dokaze vydelat/nejak jinak schrastit prachu". A jak pise Arnie, je smutny jake hodnoty dnes maji u nas trend a vyvoj cele spolecnosti nese nesmazatelne 40-lety rukopis komousu.
    Nechci se poustet do tehle diskuzi, na netu jsou tuny lidi a kazdej ma svuj nazor, na kterej bud prisel sam (nekdy za 10 sekund, nekdy za 10 let) nebo papouskuje co slysi kolem. Chtel jsem jen trochu podporit Arnolda, aby mu stranky nezatuchly :-)
    P.S. Kdybys mel problemy s prebytkem penez, nedostatkem "pratel" a kazily ti mrchy charakter, muzes mi neco poslat na ucet 120777711/0300 ;-)

     
  • At 11:16 odp., Anonymous Anonymní said…

    normane, pratel neni nikdy dost, zvlaste tech dobrych....Arnie by ti mohl vypravet- ze jo Arnie?
    Kocour

     

Okomentovat

<< Home